8. března 2013 v 16:10 | Veruuu
|
Deprese...
7 písmen.
3 slabiky.
1 slovo.
Milion emocí.
Asi tak se slovo "deprese" dá popsat. Snad každý už měl depresi, minimálně depku určitě. Depka je něco jako špatná nálada, deprese je dlouhodobý stav, kdy nechcete, nemůžete nic dělat. Deprese může mít více druhů, ta lehká stoprocentně potká každého. Jak se člověk v depresi cítí? Asi se všichni cítí stejně - a přitom úplně jinak.
Stejné je to v tom, že máte pocit, že jste na dně, že už není důvod žít, že to nemá cenu, že to nestojí za nic, že jste lehce nahraditelní, že by si ani nikdo nevšiml, kdyby jste ze dne na den prostě zmizeli. Že se všechno hroutí, že jste spadli moc na dno, tak moc, že už se nevyškrábete zpět. Že to byl bolestivý pád.
Ano, v tom to určitě stejný je.
Rozdílný to je v tom, že to všichni vnímáme jinak. Každá osoba na týhle kouli, který říkáme planeta Země, má svoje problémy a své chování...
Někteří si sednou do sklepa v koutě, vezmou kus papíru a se slzama v očích se z deprese začnou vypisovat.
Někteří jsou agresivní.
Někteří si sbalí svých pár švestek a jdou se opít.
Někteří si to namíří do koupelny, vezmou si žiletku a pak už jen sledují krev, jak jim teče po prstech.
Někteří, lépe řečeno ti, co depresi dočista propadli, se rozhodnou se vším skoncovat.
A z čeho ta hnusná deprese vůbec vzniká? To kdybychom věděli, asi bychom ty činnosti vynechali, aby nás kamarádka Deprese už nenavštívila. Nikdy. Někdy se jedná o váhu. Nejspíš každá holka si už řekla, že ta modelka (která by si mohla říkat Miss PhotoShop) má úžasně plochý břicho. A ty, co neměly moc štěstí, se o to začaly zajímat víc a víc. A víc. A bum, je z toho deprese.
Někdy se jedná o nešťastnou lásku. Ano, smutné, že nás ten, pro koho bychom i zaprodali duši ďáblu, odmítá, ale život už takový je - a někdy je ještě horší.
Někdy se jedná o rodinu. Rodiče se rozvádí - dost častý problém. Najednou jindy spokojené děti čelí dotazům typu "U koho chceš zůstat?" a rozběhne se kolotoč myšlenek. Jedna půlka chce být s mámou, druhá s tátou, u obou je něco, co tomu druhému chybí. Výsledek? Chci je oba = pláč, stesk, nejistota a nervozita = deprese.
A důvodů je mnohem víc...
Důležité je, abychom zůstali silní. Pokud je naše deprese reakcí na nějakou událost, musíme si připomenout, že BUDE LÍP. A to možná brzo. Dřív, než si myslíme.
Tak hlavně neztrácejte naději! :))
"Kde je život, tam je naděje." - Miguel de Cervantes y Saavedra
Úžasne si to vystihla.. :)
Super článok 